Prázdniny končí rodičům i dětem. Letos to pro nás znamená víc než jiné roky, náš syn nastupuje na střední školu a pomalu se začíná přibližovat dospělosti.
Nemohu si nevzpomenout na jeho nástup do 1. třídy základní školy, kdy se jeho třídní stala milá sympatická paní učitelka, která pro děti žije a rozumí jim a myslím, že jim tento nelehký krok velmi usnadňuje. Bohužel v té době učila jenom prvňáčky a tak ve druhé třídě přišla veliká změna. Nová paní učitelka se nejspíš minula povoláním. Děti ji otravovaly, práce s nimi ji zjevně nebavila, pořád nějaké problémy. Nemohli jsme se dočkat nástupu na II.stupeň. Konečně...mladá slečna učitelka, legrace, pohoda...Na první rodičovské schůzce jsme zůstali užasle stát. Na lavicích na nás čekaly obložené chlebíčky, které děti vyrobily, zdobené sedmikráskami. Slečna učitelka se povoláním určitě neminula a 4 roky s ní byly velmi pohodové a myslím, že loučení s ní bylo velmi smutné. Na závěr školní docházky v 9. třídě ji děti obdarovaly poukazem na tandemový seskok padákem. ( za odměnu pochopitelně). Když skákala, přijelaji na letiště podpořit téměř celá třída.
A teď začínáme další etapu vzdělávání...doufám, že budeme mít štěstí a bude pohodová.
Saint Antoine De Exupéry: Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.
Charlie Chaplin: Dědičnost je to, na co věříme, když máme inteligentní dítě.
Johann Wolfgang von Goethe: Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat