Ořechy pro zdraví

Nic, ani ta sebezdravější potravina, se nemá konzumovat nadměrně. Platí to tedy i pro všechny typy ořechů. Důvodů pro přiměřenou konzumaci těchto potravin je ale celá řada, jistě o mnoho více v porovnání s jinými potravinářskými konkurenty. A k tomu nám dávají vánoční svátky obvykle větší příležitost než v průběhu kalendářního roku.
Z mnoha druhů ořechů se vyrábí olej, což je důkaz o zřejmě nejlepší obecné vlastnosti ořechů - vysokém obsahu tuku, který lze označit jako zdravý, neboť jeho dominantní složení tvoří nenasycené mastné kyseliny. Jako každá rostlinná strava jsou také ořechy nositeli pro tělo vhodné vlákniny, samozřejmě také zdrojem celé řady vitamínů a minerálů, z nichž nejzajímavější je vápník a jeho účinek v prevenci osteoporózy (obdobně jako v případě konzumace výrobků z mléka).
Škála pozitivních účinků ořechů na lidský organismus je velmi široká; podle jednotlivých druhů jsou téměř optimální prevencí proti cukrovce, nemocem srdce, rakovině, únavě a obecně jako stimulátor nervové soustavy i správného oběhu krve. Pro držitele diet (ale jak kterých) může být určitým negativem jen vysoká výživová hodnota a částečně již zmíněný vysoký obsah zdravého, i když přece jen - tuku.

Arašídy
Z olejnatých ořechů obsahují arašídy (buráky) nejvíce zdravých tuků a jsou ještě větší kalorickou bombou než vlašské ořechy. Jejich pravidelná konzumace napomáhá regeneraci buněk (díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin a vitamínu E) a má tak pozitivní vliv na pokožku a sliznice. Arašídy jsou ale také výborným lékem na nervovou soustavu, podporují krvetvorbu, působí při nemocech srdce, krevního oběhu a látkové přeměny. Nepříliš známá je nicméně konzumace arašídů jako ochrana před zubním kazem. Jsou velmi bohaté na draslík a údajně jsou i rekordmanem v obsahu vitamínu B3 (niacin). Ten usnadňuje chemické reakce při rozkládání tuků.
Konzumace arašídů má ale své dvě ale. Prvním je nízký obsah vlákniny, tedy riziko, že po snězení jejich velkého množství může hrozit zácpa. Druhým je obsah látek zvaných pusiny, které by neměli konzumovat lidé trpící dnou. Skutečnost, že arašídy mohou vyvolávat alergie, je více méně známa. I když ta většinou vznikne až jako reakce na závislost, kterou si někteří jedinci na konzumaci arašídů vytvoří sami.

Vlašské ořechy
Minimálně z historického hlediska jde o nejčastěji konzumované ořechy v našich zemích. Má to svou logiku, neboť patří mezi nejkoncentrovanější zdroje energie a živin s hodnotou 642 kcal/100 gramů. Z obsahu nenasycených mastných kyselin je nejdůležitější linolová, která snižuje hladinu cholesterolu a přitom si ji tělo neumí vytvořit. Stejně tak kyselina linolenová je důležitým prvkem, který je dietology doporučován, neboť brání vzniku krevních sraženin v cévách. Pro přežití lidstva je důležitý také vysoký obsah manganu (jeho nedostatek je jednou z příčin neplodnosti) a zinku (více než rybí maso), jehož nedostatek zase zpomaluje hojení ran. Konzumace vlašských ořechů má pozitivní účinek na sexuální výkon, protože zvyšuje mužskou potenci i sexuální odezvu u žen. Vlašské ořechy dále obsahují velké množství vitamínu B6 (důležitý pro tvorbu červených krvinek), fosforu a draslíku. Výčet by mohl pokračovat dál, zmínil jsem jen ty nejdůležitější prvky a jejich účinek. Respektive jeden ještě ne - totiž posilování nervové soustavy a tím danou prevenci proti depresím a stresům.
Vzhledem k vysokému obsahu tuku se staly v minulosti vlašské ořechy terčem varování před jejich pravidelnou konzumací. To ale podle nejnovějších poznatků ani náhodou neplatí, naopak je doporučována jejich pravidelná konzumace v počtu asi pěti kusů denně. Výzkumy ostatně prokázaly, že konzumace 80 gramů ořechů po dobu dvou měsíců sníží hladinu LDL (škodlivého) cholesterolu o 16 procent.
K vlašským ořechům, respektive stromům, na kterých rostou, se váže ještě jedna zajímavost - totiž antiseptické vlastnosti listů ořešáků. Nálev z listů tak lze použít proti zánětům úst a kůže či při omývání akné nebo opruzenin. Lidová medicína tento nálev doporučuje i k zastavení krvácení při zánětech trávicího ústrojí nebo k přidání do koupelí při nadměrném pocení nohou.

Pistácie
Také pistácie obsahují vysoké procento zdravých nenasycených tuků, které obecně pomáhají snižovat obsah cholesterolu a snižují mimo jiné riziko rakoviny střev. Specialitou těchto oříšků je zejména vysoký obsah železa (více než v čočce) a mědi, která vstřebávání železa usnadňuje. To v praxi znamená, že Pepek námořník měl místo špenátu používat k železným svalům právě tyto oříšky. Nejde ale jen o svaly. Železo povzbuzuje proti únavě, vysoký obsah vápníku posiluje kosti (prevence osteoporózy), značný obsah hořčíku zahání stres. Zmiňované nenasycené mastné kyseliny pak chrání srdce, krevní oběh a jsou tak prevencí proti infarktu. Kromě toho obsahují pistácie draslík, fosfor a celou řadu vitamínů, které jejich pozitivní účinky na organismus dále znásobují.
Na rozdíl od jiných typů oříšků jsou pistácie doporučovány i při dietách, neboť oproti jiným druhům mají poměrně málo kalorií.

Lískové ořechy
Stejně jako ostatní ořechy obsahují i lískové stále zmiňované zdravé tuky, v tomto případě jde hlavně o kyselinu listovou a pantotenovou. Z vitamínů pak zejména vitamíny řady B, C a E, z minerálů bor, chrom, draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, vápník, selen, zinek, železo, vlákninu a další organismu prospěšné látky. Také konzumace lískových oříšků posiluje psychickou i fyzickou odolnost a snižuje riziko srdečních chorob. Kromě toho představuje pojídání těchto ořechů prevenci proti osteoporóze (díky obsahu boru) a zlepšuje paměť. Pravidelná konzumace lískových ořechů je také podle francouzských vědců prevencí před tvorbou ledvinových kamenů a je i vhodná k jejich léčbě.
I na tyto ořechy si lze vytvořit alergii, stejně tak platí, že jejich vysoká kalorická hodnota neopravňuje k velké konzumaci zejména lidi, kteří drží dietu a hlavně - málo se hýbají. Zajímavostí je, že se v minulosti přisuzovala lískám jako stromům kouzelná moc a často se proto lískové proutky využívaly při hledání pramenů vody.