Začíná advent....

Adventní doba byla původně dobou postní. Půst církev zachovávala mezi 11. listopadem a 6. lednem, na který původně připadala oslava narození Ježíše Krista. Počátky adventu sahají až do 7. století, kdy se v západní církvi slavil určitý počet (4 až 6) adventních nedělí – skutečnost, že nyní máme čtyři adventní neděle, stanovil papež Řehoř Veliký.
Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má čistě komerční význam – nakupování dárků a potravin, s křesťanskou tradicí nemá nic společného. Advent začíná na 1. neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Advent provází adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi, které odpovídají počtu adventních nedělí.
Tradice zapalování čtyř svíček na adventním věnci je poměrně mladá. Pochází z 19. století z německých zemí. Adventní věnce jsou prvními posly blížících se vánočních svátků. Jejich základem je kruhový tvar symbolizující jednotu lidí s Bohem. První počátky slavení adventu se ale objevily v jižní Galii a ve Španělsku už koncem čtvrtého století. Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných Chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Od 12. až 13. století se stal advent začátkem liturgického roku.
Ještě mladším zvykem než adventní věnec je adventní kalendář, ten se zrodil v německém Mnichově počátkem dvacátého století. Jeden majitel tiskárny tu na trh uvedl vystřihovací kalendář nazvaný V zemi Ježíškově. Na listu bylo čtyřiadvacet vánočních obrázků, z nichž děti každý den vystřihovali jeden. Čokoládový adventní kalendář má původ v 70. letech v USA.
zdroj: Internet
Na první adventní neděli ( letos to bylo 29.11.) také většina hospodyněk začíná s tradiční vánoční výzdobou. I když letošní počasí k tomu příliš nevybízí, neodolala jsem a koupila aspoň vánoční hvězdu a krásný kvetoucí kaktus. Věnec na dveřích ještě nevisí, ale už je nachystaný a příští týden se chystám provonět byt perníčky, tak si tu předvánoční atmosféru snad nějak vyčarujeme…

Makový závin

Suroviny :
Těsto:
500 g polohrubé mouky
7 g sušeného droždí
1 vejce, sůl
1 dl mléka
1,5 dl vody
4 lžičky oleje
4 vrchovaté lžičky moučkového cukr
máslo na pomazání
Všechny suroviny zpracujeme dohromady a necháme na teplém místě vykynout. Třeba dvě hodinky. Já zadělávám v domácí pekárně.

Náplň :
200g mletého máku,
2 dl mléka,
2-3 lžíce strouhaného perníku (nebo 5 piškotů nastrouhat)
1-2 lžíce rumu
1-2 lžíce skořice
1 vanilkový cukr
3 lžíce medu
cukr krystal podle chuti
Mletý mák si krátce povaříme s mlékem (pozor připaluje se), odstavíme a přimícháme ostatní suroviny osladíme podle chuti a dáme zatím stranou.

Vykynuté těsto rozdělíme na polovinu (vystačí na 2 záviny) a rozválíme (podsypáváme). Naplníme nádivkou a srolujeme. Necháme ještě asi 20 minut dokynout.
Potom potřeme rozehřátým máslem a pečeme dozlatova.

Přírodní lékárna I.

JAK NA BOLEST V KRKU-

Co 2 hodiny rozkousat a sníst stroužek česneku a pít čaj z tymiánu
- Kloktat slanou vodou
- Cumlat koření hřebíček během dne
- Obklad na krk: vyždímat plenu namočenou ve slané studené vodě, překrýt igelitem, na to suchý ručník. Nechat zabaleno 2 hodiny.
- Z lékárny je velmi účinný přípravek JOX ve spreji. Několikrát denně stříknout přímo na mandle – vzít si na pomoc zrcátko.
- OROFAR ve spreji – v lékárně
- Do 2 dl vody dát 2 lžičky soli a pár kapek TEE TREE OIL – kloktat.
- 1 tvaroh ve staniolu. Tvaroh rozmačkáme vidličkou a rozložíme rovnoměrně na kapesník v šátku, přiložíme ke krku a zavážeme. Necháme i půl dne nebo přes noc.

Kořeněná limonáda proti bolesti v krku
600 ml vody, 2 hřebíčky, 2 kuličky nového koření, kousek celé skořice, šťáva z celého citronu, med
Dáme vařit vodu a koření do hrnce, přikryjeme a 10 minut pomalu vaříme (ne klokotem).
Po uvaření scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijeme co nejvíce horké.
Je to příjemná varianta léčby.

Mrkvový sirup na kašel
Postup:
Do většího hrnce dáme 1/2 litru čerstvé mrkvové šťávy a 4 lžíce medu.
Za občasného míchání zahustíme do sirupové konzistence, nevaříme..
Bereme 1 lžičku 5x denně..
Je to starodávný osvědčený recept na kašel a choroby průdušek..

Na kašel
Vincentka,mléko,med
Převaříme mléko. Do hrnku dáme 1/3 vincentky kterou zahřejeme, ale pozor aby nepřekročila teplotu 70 stupňů. V ní rozpustíme kávovou lžičku medu a vše dolijeme trošičku ochlazeným mlékem, taky aby mělo méně než 70 stupňů . Pijeme ještě teplé.

Proti kašli
1 hrnek mléka, 1 žloutek, 1 lžička másla, 1 lžíce medu
Vše umíchat v teplém mléce a vypít.

Na dráždivý kašel
12 skořápek vlašských ořechů , 1/2 l vody
Vyloupeme 12 vlašských ořechů namočíme je do 1/2 l vody, necháme louhovat 4 hod., potom je 1/2 hod. vaříme a dolíváme, aby bylo pořád 1/2 l vody.
Pijeme slazené medem nebo cukrem 3x denně šálek. Po dvou dnech se začne odkašlávat.

Octový zábal - proti nachlazení a horečce
Vlněné ponožky namočte do studeného octového vodného roztoku (šest lžic octa na půl litru vody). Ponožky vyždímejte a oblékněte si je. Přes ně si natáhněte suché ponožky a jděte si lehnout. Po asi dvaceti minutách zábal vyměňte.
Účinky: Ocet je tradiční a velmi účinné antiseptikum, působí silně protizánětlivě a příjemně chladivě. Stejně jako tvarohové zábaly, snižují také octové ponožky horečku. Za dvě hodiny se tělesná teplota díky zábalu sníží přibližně o jeden stupeň.

Domácí medicína s medem
Onemocnění horních cest dýchacích :
Při nemocech se doporučuje brát med s teplým mlékem (40 C) nebo med s citrónovou šťávou (šťáva z 1 citronu na 100 g medu), případně jeden šálek komonicového čaje s 1 polévkovou lžíci medu.

Máslový čaj
Bolest při polknutí, pálení a škrabání v krku. Nejlépe zažene tento jednoduchý recept. Uvaříme 250 ml černého čaje, přidáme polévkovou lžíci medu a polévkovou lžíci másla. Dobře promícháme a ihned vypijeme.
Úporný kašel :
Nastrouhejte a rozetřete křen a smíchejte s medem. Užívejte ráno nalačno, hodinu po obědě
a večer před spaním po čtvrtině jedné kávové lžičky.

Čelní dutiny
Nejdříve si uvaříme středně velký brambor ( musí být vařen ve slupce ), připravíme si šátek tak , aby odpovídal šíři čela a dal se zavázat na něj položíme igelit a na igelit kapesník.
Pak bramboru oloupeme a lehce rozmačkáme, vložíme na kapesník v šátku a přiložíme na čelo ( teplota bramboru by měla být co nejteplejší , prostě co snesete), a necháme působit
20- 25 minut.

Med ze smrkových výhonků – na průdušky
35 dkg výhonků spaříme v 1 litru převařené vody a necháme 2 dny louhovat.
Pak přecedíme a přidáme 1,35 kg cukru. Vaříme, až zhnědne a zhoustne .
Výhonky se sbírají do 15.května
Hned horké to naléváme do sklenic, zavíčkujeme a otočíme víčkem dolů, necháme vychladnout .Z jedné dávky jsou dvě sklenice .

Protichřipkový salát
Ingredience:
500 g kysaného zelí, 2 mrkve, 1 větší jablko, 1 cibule, 1 lžíce strouhaného křenu,
1 zakysaná smetana
Postup:
Kysané zelí a cibuli nakrájíme a mrkev s jablkem nastrouháme, přidáme strouhaný křen
a zalijeme smetanou. Dobře promícháme.

KŘEN
Velmi posilující účinek na naši obranyschopnost má například křen. Obsahuje dostatek důležitých živin a má antibiotickým účinkem. Křen dokáže v našem těle účinně eliminovat infekce a je výborným doplňkem léčby při nachlazení, angíně a chřipce.V případě nemocí spojených s kašlem a rýmou nám ale křen prokáže ještě jednu skvělou službu. Jeho silice rozpouštějí usazený sekret na sliznicích dýchacích cest - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách. Tento účinek pocítíme už při jeho krájení či strouhání, projevuje se typickým slzením, stejně jako u cibule.

Křen s medem
Křen najemno nastrouháme a 2 lžíce křenu smícháme se lžící medu. Užívat bychom pak měli 3 x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme.
Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

CIBULE
Nejlepším lékem proti nachlazení a následnému kašli je cibule.

Cibulový sirup
Nakrájíme 3 cibule na kolečka. Postupně je vrstvíme do nádoby a prosypáváme cukrem (nejlépe třtinovým). Nakonec přikryjeme a necháme odstát. Za několik hodin pustí cibule šťávu, kterou slijeme do skleničky. Sirup podáváme při kašli několikrát denně po lžičkách.

Cibulový čaj
Do 200 ml vroucí vody dáme na 5 minut vařit 2 nadrobno nakrájené cibule.
Necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a osladíme medem. Pijeme několikrát denně.

MED


Při onemocnění je med neocenitelný. Nejenže dodává tělu dostatek důležitých látek, energie, ale navíc na rozdíl od rafinovaného cukru, nezatěžuje náš organizmus.

Řepový med
Z černé řípy seřízneme špičku. Vnitřek řepy vydlabeme a do třetiny objemu nalijeme med. Necháme stát přes noc. Med do rána vytáhne z řepy šťávu.
Lžíci směsi 5 x denně smícháme s teplým mlékem a vypijeme.


CITRÓNY
Během infekce je velmi důležitý přísun dostatečného množství vitaminu C. Nejlepší je, je-li podávám formou zvýšené konzumace citronu, kiwi, pomerančů a kysaného zelí.

Citrónové kloktadlo
Vymačkáme šťávu z jednoho středně velkého citronu a kloktáme ji. Nakonec polkneme. Opakujeme 2 až 3x denně

Teplá citronádaŠťávu ze 2 citronu smícháme ve vysoké sklenici s 2 lžícemi třtinového cukru a zalijeme teplou vodou. Přidat můžeme i šťávu z jednoho pomeranče. Pijeme každé ráno před snídaní během celého zimního období.

DALŠÍ "BABSKÉ" RECEPTY "RYCHLÉ POMOCI"

Sádlový obklad
Při bolestech v krku si připravíme jednoduchý zábal. Na pruh plátýnka namažeme tenkou vrstvu vepřového sádla. Na něj nastrouháme trochu muškátového oříšku (aby se utvořila tenounká vrstvička). Přikryjeme dalším plátýnkem. Dáme na krk a ovážeme teplým šátkem. Ráno je po bolesti.


Medvědí mléko
Teď jeden typ pouze pro dospělé. Je výborný a velmi účinný při počátečních příznacích nachlazení. Ohřejeme 200 ml mléka, přidáme panáka rumu a 2 lžíce medu. Stačí vypít 2 sklenice za večer a ráno se cítíte jak rybička.

Zázvorový čaj


10g čerstvého strouhaného zázvoru.vaříme 5 minut v 1 litru vody. Poté ho přes cedník vymačkáme. Do vzniklého čaje se přidáme šťáva z jednoho citrónu či pomeranče, osladíme a pijeme horké.


CHŘIPKA A PROCHLADNUTÍ
Ingredience:
10 citrónů, 15 stroužků česneku a 500 g medu.
Postup:
Citróny odšťavníme, česnek protlačíme - dáme do mixéru a postupně přiléváme během šlehání med. Směsí naplníme skleničky - uzavřeme a během dvou dní necháme za občasného promíchání odstát. Preventivně užíváme nalačno každé ráno za 1 PL (polévkovou lžíci).
Je to vyzkoušené, vůbec nemáte v ústech pachuť po česneku.

Zdroj: Internet

Barevný podzim v USA (stát New York)

Moučník NESCAFÉ

MOUČNÍK NESCAFÉ (rychlý, jednoduchý………a výborný)

30 dkg polohrubé mouky
15 dkg moučkového cukru
10 dkg rozpuštěného vlahého másla
3 lžíce oleje
2 vejce
1 lžíce NESCAFÉ
3 lžíce kakaa ( možná stačí jen 2 lžíce, potom to přebije chuť nescafé)
¼ l mléka
1 lžíce rumu (nebo celého panáka)
1 prášek do pečiva

Naházet všechno do mísy a pořádně promíchat.
Nalít na - pečícím papírem vyložený či vymazaný a vysypaný plech.
Péci na 180 st. asi 15 minut.

Po vychladnutí potřít polevou.

POLEVA: celou čokoládu na vaření s kouskem másla rozpustit v mikrovlnce a do ní (samozřejmě po vychladnutí) vmíchat jednu celou zakysanou smetanu.
Tento recept vystačí na malý plech, cca 30x20 cm, pokud máte větší, musíte upravit dávky.

Polévkové variace

Babiččina bramboračka
3 středně velké brambory, hrst sušených hub (nebo čerstvé), cibule, česnek, mrkev, petržel, celer, 3 lžíce krupek, máslo (sádlo), hl. mouka, majoránka, sůl, pepř.
Do hrnce dáme vařit do osolené vody nakrájené brambory, celou oloupanou cibuli, kořenovou zeleninu, houby a krupky. Necháme povařit cca 15-20 min. a mezitím připravíme tmavší jíšku z 2 lžic másla nebo sádla a mouky. Jíšku přidáme do polévky a ještě tak 5 min. povaříme. Dochutíme solí, pepřem, česnekem a majoránkou. Můžeme přidat bylinky jako např. libeček a petrželku a trochu vegety.

Hrášková krémová polévka:
1 balení mraženého hrášku, máslo, hl. mouka, masox, smetana, sůl, pepř.
Uděláme si světlou jíšku z másla a hl. mouky, zalijeme vodou (asi 1.5l), přidáme 3/4 sáčku mraženého hrášku, masox, sůl a pepř. Krátce povaříme, přidáme smetanu a odstavíme. Necháme trochu vychladnout a rozmixujeme. Nakonec přidáme zbylý hrášek, dosolíme a můžeme dochutit vegetou a muškátovým květem.
Podáváme s opraženými kostičkami housky.

Duše a dušičky

Historie:
Od roku 998 se konají svátky zesnulých 2. listopadu. Venkovské, ale i městské hřbitovy byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění. V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid. Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami.

Dušičky - zvyky a obyčeje
Na den 1.11. připadá svátek Všech svatých a den nato Památka všech zemřelých
- dušičky. Oba tyto dny vzpomínali pozůstalí na své zemřelé příbuzné a přátele. V tyto dny všichni přicházeli na hřbitovy, kde očistili okolí hrobu, kde pokládaly věnce, květiny a zapálili svíčku, aby se pak v tichu pomodlili za spásu duší. Modlitba živých prý pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy.
Také se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu.
Podle lidové víry prý v předvečer svátku "dušiček" vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy.
Říkalo se, že pokud o dušičkách prší, že duše zemřelých oplakávají své hříchy.
Že z evropského svátku dušiček vznikl anglosaský svátek Halloween ví téměř každý, ale málokdo tuší, že se v minulosti v Podkrkonoší slavily Dušičky podobně jako je tomu dnes například v USA, tzn. s průvody strašidelných a děsivých masek.

Zdroj: BESTAJOVSKY, Martin. Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce - Podzim. Brno: Computer Press, 2004.